Český vývoj pro celý svět: Chytré technologie i přístupové systémy

Většina lidí se s produkty společnosti BONNEL TECHNOLOGIE s. r. o. nikdy přímo nesetká. Přesto jejich technologie pomáhají řídit čistírny odpadních vod, monitorovat provoz technických zařízení nebo zajišťovat funkčnost moderních přístupových systémů po celém světě. Jak vznikají tato řešení a kam se bude obor v příštích letech ubírat? O tom jsme hovořili s jednatelem a společníkem firmy Ing. Janem Bonnem.

Pane Bonne, které vaše výrobky považujete za stěžejní a kde se s nimi mohou lidé setkat?
Zaměřujeme se především na elektromotorické pohony, napájení zámků okenní a dveřní techniky a řídicí jednotky pro decentralizované čistírny odpadních vod a čerpací stanice. Naše výrobky pracují na různých místech světa, často zcela nenápadně. Ve francouzském hotelu jsem podle nezaměnitelného zvuku při otevření dveří poznal náš pohon. A když jsem na dovolené v Bavorsku hledal Wi-Fi, objevil jsem síť naší řídicí jednotky čistírny.

Proč je právě decentralizované čištění odpadních vod a hospodaření s dešťovou vodou tak důležité?
Decentralizované systémy už dnes hrají mnohem větší roli, než se může zdát. Ve Francii je například kolem pěti milionů zařízení pro individuální čištění odpadních vod, která slouží 15 až 20 procentům obyvatel. Jejich počet podle mého názoru dále poroste a s ním i nároky na provoz a servis. Abychom zvládli obsluhovat stále více zařízení i při zvyšujícím se nedostatku odborníků, budou se čistírny muset řídit chytřeji. Měly by samy hlídat spotřebu energie a včas upozornit na blížící se poruchu nebo nutnost servisu. U dešťové vody vidím stav podobně. Dnes ji často zachytáváme hlavně kvůli zalévání. Větší smysl dává její celoroční využití, třeba jako užitkové vody v domácnosti. Zároveň by měl systém před silným deštěm uvolnit v nádrži místo, aby voda nepřetížila kanalizaci, a v suchu zachovat zásobu pro běžné použití. To už vyžaduje řídicí jednotku, která reaguje na aktuální podmínky. Právě v chytrém řízení vidím budoucnost celého segmentu.

Jaké výhody přináší zákazníkům spojení vývoje a výroby pod jednou střechou?
Zákazník má jednoho partnera, který za výrobek odpovídá od prvního nápadu až po servis a aktualizace firmwaru i po delší době provozu. Pokud se u nás nebo u zákazníka objeví problém, často se o něm dozví ještě týž den. Zákazník přitom nemusí rozlišovat, jestli příčina leží v konstrukci, softwaru, nebo výrobě. Má jedno místo, kam se obrátit, a my si potřebné informace předáme přímo mezi sebou. Propojení vývoje a výroby nám zároveň pomáhá hlídat kvalitu každého kusu. Každý výrobek prochází výstupní kontrolou a má svůj „rodný list“ – víme, kdy byl vyroben, z jaké šarže materiálu pochází a jakou verzi softwaru používá. Jeho historii tak dokážeme dohledat i po letech provozu.

Při výrobě svých zařízení využíváte také komponenty z GUMEXU. Kde u vás nacházejí tyto produkty uplatnění?
Používáme je ve třech hlavních oblastech: k utěsnění proti prachu a vlhkosti, k přívodu tlakového vzduchu k tlakovému senzoru a k omezení vibrací. Všechny nacházejí uplatnění v řídicích jednotkách pro vodohospodářská zařízení. Jak důležité je spolehlivé těsnění, ukázal případ čistírny odpadních vod v Dánsku, kterou na týden vyřadilo z provozu chybějící těsnění. Řídicí jednotka měla „bug“, a to doslova. Do zařízení se dostal brouk, který následně způsobil zkrat na vstupu plováku. Antivibrační pryžová deska se osvědčila také našim švédským zákazníkům, kteří ji nyní používají ve vlastních rozvaděčích.

Významnou část vašich výrobků směřujete do zahraničí. Liší se nějak požadavky zákazníků z různých kontinentů?
Nejdůležitějším trhem je pro nás stále Německo. Výrobky Zamykací technologie tam dodáváme výhradně jako OEM výrobky, tedy pod značkami našich zákazníků. Celkově je tedy naším hlavním trhem Evropa, i když například řídicí jednotky pro čistírny odpadních vod a hospodaření s dešťovou vodou dodáváme také do Brazílie a na Nový Zéland. Pro firmu, jako je ta naše, je společný evropský trh velkou výhodou. Dobře je to vidět na Velké Británii: po brexitu je někdy administrativně složitější poslat zboží tam než do Indie. I když se clo neplatí, celní odbavení stojí čas a peníze. Zákazníci se samozřejmě liší a někdy to s trochou nadsázky odpovídá i národním povahám. Nakonec ale vždy záleží na konkrétním člověku a na tom, co od výrobku očekává.

Digitalizace, automatizace a vzdálený monitoring zařízení dnes mění celou řadu oborů. Které technologické trendy budou podle Vás určovat vývoj v příštích pěti až deseti letech?
Za důležitý směr považuji přesun části inteligence přímo do zařízení. I cenově dostupné mikrokontroléry, tedy řídicí mikročipy, budou umět vyhodnocovat data a řídit proces na místě, takže zařízení nebude při každém rozhodnutí závislé na připojení. Vedle toho poroste význam cloudových systémů, které dokážou pracovat s větším množstvím dat. Stále důležitější bude také péče o zařízení během celé jeho životnosti. Firmware se musí dát bezpečně aktualizovat na dálku. Šifrované aktualizace, bezpečnější programovací jazyky a specializované bezpečnostní čipy přímo v elektronice se proto stanou běžnou součástí vývoje. Tlačí na to také nové evropské požadavky na kybernetickou bezpečnost. Zákazník potřebuje mít jistotu, že zařízení zůstane spolehlivé a bezpečné i několik let po instalaci. Velkou změnu lidé poznají také při práci se softwarem. Místo procházení tabulek a provozních záznamů se systému zeptají běžnou řečí, co se děje a co je potřeba udělat. Když budou data ze zařízení přicházet ve sjednocené podobě, AI agenti v nich dokážou rozpoznat odchylku a někdy také navrhnout nebo sami provést nápravu.

Kde dnes vidíte největší příležitosti pro další rozvoj firmy?
U čistíren je to propojení místního řízení s našimi telemetrickými servery. Jednotka sama zajistí základní chod i při výpadku spojení. Server pak může pro optimalizaci spojit údaje z čistírny s předpovědí počasí, cenami energie nebo očekávaným množstvím odpadní vody. Podle toho lze provoz průběžně upravovat a šetřit energii. Konkrétní příklad úspory vidíme už u našeho BonBlocu, který místo elektromagnetických ventilů používá krokové motory. Pokud by řídil každou desátou z přibližně pěti milionů decentralizovaných čistíren ve Francii, které jsem již zmiňoval, vychází nám podle našich propočtů úspora asi 48 MWh denně, tedy zhruba pětina jejich celkové spotřeby. A právě na takových příkladech je vidět, že i zdánlivě malá technická změna může mít ve výsledku velký dopad.

A co vás naopak nejvíc brzdí?
Jsou to hlavně dvě věci: regulace a nedostatek materiálu. Pravidla potřebujeme, ale musí být srozumitelná, smysluplná a platit pro všechny, kdo prodávají na stejném trhu, včetně výrobců z Asie. Když jsou příliš složitá, ubírají nám čas a oslabují naši konkurenceschopnost. Současně se vracejí dodací lhůty v délce půl roku až roku. Někdy musíme součástky objednat, aniž známe jejich konečnou cenu nebo termín dodání. Doufám, že se podmínky zlepší, ale obávám se, že velcí hráči si své dnešní výhody budou chtít udržet.

Když se ohlédnete za svou profesní cestou, která zkušenost Vás nejvíce ovlivnila a co byste poradil mladým lidem, kteří chtějí pracovat v oblasti moderních technologií?
Neustále mě fascinuje stejná věc: na začátku je jen nejistá myšlenka nebo skica na papíře a za pár měsíců hotový výrobek, který funguje třeba na druhém konci světa. Sledovat, jak se z řádků kódu a oživeného hardwaru stane něco hmatatelného, je pro mě nejlepší motivace. Když pak vidím, že výrobek obstál v běžném provozu, dostává celá práce další smysl. Mladým lidem se zájmem o technologie bych vzkázal, aby se neztráceli v nekonečné teorii a raději co nejdřív něco začali stavět. Vezměte si mikrokontrolér, napište aplikaci, zkoušejte a klidně něco rozbijte. Nejvíc se naučíte při hledání odpovědi na otázku, proč to nefunguje. Začít se dá i s malým projektem; důležité je dotáhnout ho do chvíle, kdy ho může někdo opravdu použít. Obor se mění rychle, ale když pochopíte základy, tedy jak tečou data a jak logicky rozebrat problém, nový jazyk nebo technologii se doučíte za pochodu. A hlavně se snažte pochopit lidi, pro které věci vyvíjíte. I ta nejlepší technologie je k ničemu, pokud jim reálně neusnadní život.

Ing. Jan Bonn

Vystudoval Technickou univerzitu v Berlíně, obor průmyslové inženýrství se zaměřením na výrobní techniku a marketing. Během studia působil ve Fraunhoferově institutu. Ve společnosti BONNEL TECHNOLOGIE pracuje od roku 2010, jednatelem je od roku 2014. Ve volném čase se věnuje zahradě, turistice a kutilství. Je ženatý a má dvě děti.

Rozhovor s Ing. Janem Bonnem, jednatelem a společníkem firmy BONNEL TECHNOLOGIE s.r.o., připravila v listopadu 2026 Ing. Monika Sivulková, marketingová specialistka společnosti GUMEX. Foto: archiv BONNEL TECHNOLOGIE s.r.o.