Betonová, nebo pálená taška?

Jak se letos bohužel mnozí z nás přesvědčili, střecha je nejvíce namáhanou částí domu a nepřízeň počasí obvykle „schytá“ jako první. Jak velký podíl na spolehlivosti a bezpečnosti střechy má materiál, ze kterého je střešní taška vyrobena? Nejen na to jsem se ptala Ing. Marka Žídka, obchodního ředitele společnosti KM Beta a.s., která dlouhodobě vyrábí materiály pro střechu i zdivo.

Pane Žídku, vaše společnost pokračuje v dlouholeté tradici výroby pálených vápenopískových cihel i stropních systémů „hurdisek“. Čím se současné pálené cihly liší od těch původních před 160 lety?

Kromě materiálu samotného téměř vším. Výroba tehdy začínala prakticky s jediným formátem plné cihly, který by z dnešního pohledu neobstál. Oproti nyní nejprodávanějšímu výrobku Profiblok 300 BRUS byl na vyzdění jednoho metru čtverečního nosného zdiva dříve potřeba cca 6× větší počet kusů cihel, které navíc byly 2× těžší než současné výrobky a k tomu měly mizerné tepelně izolační vlastnosti. Nyní se zdí nejčastěji na pěnu nebo tenkovrstvé cementové lepidlo a u našich výrobků dosahujeme běžně odchylky výšky pod 0,3 mm.

Nejen pro hotové produkty, ale i pro výrobu suchých maltových směsí používáte křemičitý písek z „Moravské Sahary“. Je něčím specifický, nebo byste dokázali vypálit své výrobky z jakéhokoli písku, aniž by to bylo poznat na jejich kvalitě?

Tento písek je naprosto unikátní vysokou mocností* své vrstvy i svým původem. Jedná se o velmi jemná a kulatá zrnka, což má své výhody zejména u našich lepidel a sádrových stěrek, které díky tomu dosahují excelentní hladkosti a méně obrušují nástroje.

Pojďme se zaměřit na střechu. Na trhu je tolik variant nabízených tašek, až se v tom ztrácím. Co by mělo být pro zákazníka hlavním vodítkem, jak si správně vybrat mezi pálenou, betonovou, břidlicovou, plechovou, bitumenovou** či plastovou střešní krytinou?

Je třeba si uvědomit, že střecha má hlavně praktický význam. Správně provedená střecha musí dlouhodobě vydržet veškeré rozmary počasí – střídání poledních žárů s přívalovými lijáky v létě, krupobití, silné větry, vysokou sněhovou pokrývku i holomrazy v zimě. Betonová taška si na rozdíl od ostatních s počasím skutečně dokáže poradit a časem nekřehne, ale naopak neustále nabývá na své pevnosti. Často slýchám, jak lidem leze na nervy bubnování deště na střeše, to u betonové střešní krytiny nehrozí. Navíc se nemusí pravidelně natírat nebo dotahovat šrouby a díky systémovým doplňkům lze řešit i všechny myslitelné prostupy. Naše výrobky se snažíme stále inovovat tak, aby co nejvíce vyhovovaly aktuálním potřebám našich zákazníků. Takže když to shrnu, podle mne je betonová krytina jednoznačný vítěz.

Pro výrobu betonové krytiny jsou většinou zapotřebí pouze tři hlavní ingredience: voda, cement a písek (někteří výrobci přidávají i oxid železnatý). Je přesto možné, že se „betonky“ jednotlivých výrobců odlišují?

U tašek bez povrchové úpravy, se kterými jsme původně začínali, opravdu stačí pouze tyto tři ingredience. Postup výroby i složení tašek se však časem výrazně změnily. Liší se jak doplňkové složky, tak i přesný výrobní postup, který je poměrně složité vyvinout. Například vývoj naší poslední inovace – povrchové úpravy Prima – trval 13 let a vynaložili jsme na něj značnou finanční částku. Její přesné složení považujeme za naše výrobní tajemství. Nicméně osobně jsem přesvědčený o tom, že pokud bychom neměli vlastní výrobu suchých maltových směsí a díky ní i rozsáhlé odborné znalosti a zkušenosti v oboru, nikdy by se nám takto kvalitní povrchovou úpravu ani nepodařilo vyvinout.

Posuňme se tedy od střechy domu ke zdivu. V loňském roce jste váš sortiment rozšířili o robotické stěny. Jsou vhodné jen pro velké stavební firmy?

Je to systém vhodný pro všechny stavební firmy. Dokáže zrychlit zdění o 70 až 80 %. Za jeden pracovní den běžně dokončíme hrubou stavbu celého patra klasického rodinného domu. Robotické stěny jsou vyráběné přímo na míru pro konkrétní projekt, kterému se přizpůsobí. To je možné aplikovat jak na stavbu jednoho malého domu, tak i na velké bytové domy.

Materiály pro zdění mají vliv na celkové klima domu. Proč bývají stavebníci poučováni, že správně postavený dům se musí vlhkosti zbavovat větráním, a ne „dýcháním“?

Tato otázka souvisí se základní konstrukcí domu. Nadměrná vlhkost zdiva není zdravá a může způsobovat například vznik plísní. Vlhkost vzniklou provozem domu (dýcháním, koupáním, vařením) stačí skutečně pouze vyvětrat. Zásadní je objemově podstatně významnější vlhkost, která se do domu dostává z vnějšího prostředí. A to buď vzlínáním z podlahy, kterému lze u nových staveb snadno zabránit správně provedenou hydroizolací podlahy. Anebo přechodem skrz zeď z vnějšího prostředí, se kterým mají problémy materiály určené pro tzv. jednovrstvé zdění. Tedy materiály, které se již dodatečně nezateplují a většinou obsahují nějakou formu vložené izolace (vatu, polystyren). U nich je prakticky nemožné zabránit vzniku tepelného mostu ve spárách zdiva a rosný bod se vždy nachází uvnitř zdiva, což může vést k jeho postupné degradaci.

Je vůbec možné najít nějaké optimální řešení?

Než nutit zedníky zdít izolaci, považujeme za lepší způsob stavby oddělit nosnou a tepelněizolační funkci zdiva. Samostatná vrstva izolace zabraňuje průchodu vnější vlhkosti do vnitřního prostoru domu. Současně je lépe kontrolovatelná z pohledu kvality. Tloušťka izolace se dá kdykoliv změnit, aniž by byla narušena statika objektu. Toto provedení je zvláště žádoucí u nízkoenergetických nebo pasivních domů, kde je dokonce neprůvzdušnost obálky domu vyžadována pomocí tzv. blower testu. Dýchání zdiva pro zbavení vlhkosti v takovém případě není vůbec třeba a výměna vzduchu v místnosti se řeší buď větráním řízeným (rekuperací), nebo ručním.

Celé generace stavebníků byly přesvědčeny, že stavět dům v zimě je nesmysl. Ale vše se mění, jak používané materiály, tak i zkušenosti. Co myslíte – lze zdít i v zimě, aniž by utrpěla kvalita stavby?

V našich zeměpisných podmínkách se stále vyplatí přes zimu nezahajovat stavbu. Většinu našich zdicích malt a lepidel vyrábíme v letní a zimní verzi. Letní verze má prodlouženou dobu tuhnutí, takže ani v letních horkách vám nebude malta tvrdnout předčasně. Zimní verze se hodí zejména, pokud se nečekaně ochladí v přechodných obdobích jara a podzimu, kdy není nutné kvůli počasí přerušovat stavbu. Za určitých podmínek lze zdít až do teploty –5 °C. Nicméně tyto podmínky může být na stavbě složitější zajistit – například předehřívání záměsové vody***.

Ale jak nám dokázalo počasí v letošním létě, nejen krutá zima je pro stavby hrozbou. Ačkoliv byl i provoz ve vaší hodonínské cihelně zasažen tornádem, přesto jste pomáhali  přímo v oblasti postižené touto přírodní katastrofou. Co všechno jste dokázali dodat?

Tato živelní pohroma pro nás byla naprosto novou zkušeností. Řada našich zaměstnanců v zasažených oblastech bydlí, proto takřka hned začali pomáhat. Někteří díky svému členství u dobrovolných hasičů, záložáků nebo jako dobrovolníci u kamarádů, rodiny a známých. Pracovně jsme přímo do terénu vyslali první týmy již třetí den po tornádu. Následovaly dva až tři nejnáročnější týdny (včetně státních svátků), kdy jsme v terénu měli cca 20 zaměstnanců a přibližně stejný počet spolupracujících spřátelených pokrývačů (dobrovolníků). V každé z postižených obcí jsme vybudovali naše kontaktní místo a spolu s pokrývači chodili zaměřovat střechy. Také jsme poskytovali odbornou pomoc při výběru materiálu a následně zajišťovali jeho dodávku. To bylo opravdu náročné i po logistické stránce. Všem poškozeným majitelům staveb jsme nabídli mimořádně výhodné ceny a dlouhou dobu splatnosti. I kvůli tomu, že se bohužel v terénu podobně nezapojila žádná jiná firma, byl objem práce, kterou jsme museli odvést, skutečně obrovský. Jsem vděčný všem zaměstnancům i externím spolupracovníkům, kteří se na této akci podíleli. 

My vám nejčastěji dodáváme hadice a pryže. Kde všude je používáte?

Ve všech výrobních závodech používáme hadice pro přepravu materiálu, a to zejména cementu, vody, barvy. Dále využíváme gumové pásy dopravníků materiálu, oděruvzdorné pryže pro obložení míchaček a gumy pro stisky kleští robotů.

Chystáte pro své zákazníky nějakou zajímavou novinku?

Samozřejmě. Letos jsme jako první na trhu přišli s betonovou odvětrávací taškou s otvorem o průměru 150 mm určenou pro moderní výkonné digestoře. Pro rok 2022 připravujeme další rozšíření našeho produktového sortimentu. Jeho upřesnění si však zatím ponecháme jako překvapení. 

Každý z nás je určitým způsobem ovlivněn svou profesí. Díváte se všude, kam přijedete, na střechy domů a přemýšlíte, jak a z čeho byly domy postaveny?

Ano, jsem také „deformovaný“. Permanentně sleduji střechy domů a u každé rozestavěné stavby se dívám, jaké materiály na ni byly použity.

Ing. Marek Žídek

Vystudoval FIT VUT*** Brno, obor Inteligentní systémy, a FP VUT*** Brno, obor Řízení a ekonomika podniku. Pro KM Beta pracuje od roku 2016, původně na pozici projektový manažer a nyní jako obchodní ředitel. Je otcem dvou dcer. Ve volném čase rád relaxuje při hudbě nebo volí aktivní odpočinek jako horolezec, vodák, motorkář a myslivec.

*) Mocnost vrstvy = tloušťka vrstvy horniny. Zdroj: Usazené (sedimentární) horniny; https://www.gymkrom.cz
**) Bitumen = oxidovaný asfalt, vyztužený skelnými vlákny. Využíván jako snadno položitelná, velmi trvanlivá střešní krytina. Zdroj: https://www.svet-bydleni.cz/co-na-strechu-iii-cast-nastupci-asfaltovych-krytin; kráceno

***) Záměsová voda = voda používaná pro přípravu betonové směsi. Zdroj: http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/voda-do-betonu

****) FIT VUT a FP VUT Brno = Fakulta informačních technologií a Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně

Foto: archiv společnosti KM Beta a.s.

Rozhovor s Ing. Markem Žídkem připravila Ing. Monika Sivulková, marketingová specialistka společnosti GUMEX.