Charakteristika výrobků ze silikonu

Silikonové hadičkCo jsou to silikony

Silikony* jsou zvláštní skupinou termoplastů. Patří mezi polymery (látky skládající se z molekul jednoho nebo více druhů atomů). Výrobky ze silikonu nalézají široké uplatnění ve stavebnictví, zdravotnictví, elektrotechnickém, automobilovém i leteckém průmyslu. 

Typickými zástupci výrobků ze silikonu jsou silikonové hadičky v mnoha barevných i konstrukčních modifikacích. Běžné jsou také ploché kompaktní silikonové desky vhodné i pro styk s potravinami, v měkčích provedeních pro laminaci nebo expandovaný (mikroporézní) silikonové desky.

Výhody silikonu

  • vysoká flexibilita při nízkých teplotách a zároveň zachování všech vlastností elasticity (až do –60 °C)
  • odolnost vůči vysokým teplotám (až do +180 °C, speciální typy vydrží rozsah –100 °C / +260 °C, krátkodobě až +320 °C)
  • nepropustnost a nenasákavost vody
  • odolnost proti řadě chemikálií
  • mimořádná odolnost proti UV záření, ozónu a atmosférickým vlivům
  • odolnost vůči stárnutí
  • bakteriologicky nerozložitelný, nebarví
  • nemá vliv na chuť a vůni média, se kterým je v kontaktu
  • ideální pro potravinářské aplikace (nezanechává zápach, nechutná bakteriím, nezpůsobuje korozi jiným materiálům)
  • nepolárnost (je nevodivý a má výborné elektroizolační vlastnosti)
  • hydrofobizační vlastnosti (po aplikaci odpuzuje vodu)
  • adheze (přilnavost)

Tyto vlastnosti se mohou dále upravovat, respektive vylepšovat pro konkrétní aplikaci, popř. konkrétního zákazníka (pomocí plniv nebo chemických aditiv). Takto lze upravit například elektrickou nebo tepelnou vodivost či adhezi.

Nevýhody silikonu

  • nedostatečná odolnost vůči řadě organických rozpouštědel a silným zásadám
  • slabá odolnost minerálním olejům a mazivům
  • nedostatečná odolnost vůči dlouhodobému působení přehřáté páry
  • vysoká pořizovací cena tohoto materiálu je důsledkem náročné a nákladné výroby

Kde a proč jsou silikony zakázány**

Ve specifických provozech automobilek – při výrobě plastových dílů, také způsobuje degradaci ploch u forem z nástrojové oceli. Vlivem dlouhodobého používání silikonových čistidel či mazadel dochází k plošnému narušení povrchu. Materiál nástroje či formy se stává porézní a ztrácí požadované vlastnosti. Při otevření formy a vyhození dílu má výsledný výlisek nevyhovující kvalitu povrchu. Silikon také reaguje s určitými druhy plastů, takže se výstřiky „slepují“ s formou. Kontakty, které jsou vystaveny styku se silikonem, jsou nevodivé.

*) Zdroj: Wikipedia **) Zdroj: Bc. JAKUB SKÁCEL, Diplomová práce „Standardizace procesu nakupování“ (v automobilovém průmyslu), VUT v Brně, 2009.

Silikonové hadičkyCo jsou to silikony

Silikony* jsou zvláštní skupinou termoplastů. Patří mezi polymery (látky skládající se z molekul jednoho nebo více druhů atomů). Výrobky ze silikonu nalézají široké uplatnění ve stavebnictví, zdravotnictví, elektrotechnickém, automobilovém i leteckém průmyslu. 

Typickými zástupci výrobků ze silikonu jsou silikonové hadičky v mnoha barevných i konstrukčních modifikacích. Běžné jsou také ploché kompaktní silikonové desky vhodné i pro styk s potravinami, v měkčích provedeních pro laminaci nebo expandovaný (mikroporézní) silikonové desky.

Výhody silikonu

  • vysoká flexibilita při nízkých teplotách a zároveň zachování všech vlastností elasticity (až do –60 °C)
  • odolnost vůči vysokým teplotám (až do +180 °C, speciální typy vydrží rozsah –100 °C / +260 °C, krátkodobě až +320 °C)
  • nepropustnost a nenasákavost vody
  • odolnost proti řadě chemikálií
  • mimořádná odolnost proti UV záření, ozónu a atmosférickým vlivům
  • odolnost vůči stárnutí
  • bakteriologicky nerozložitelný, nebarví
  • nemá vliv na chuť a vůni média, se kterým je v kontaktu
  • ideální pro potravinářské aplikace (nezanechává zápach, nechutná bakteriím, nezpůsobuje korozi jiným materiálům)
  • nepolárnost (je nevodivý a má výborné elektroizolační vlastnosti)
  • hydrofobizační vlastnosti (po aplikaci odpuzuje vodu)
  • adheze (přilnavost)

Tyto vlastnosti se mohou dále upravovat, respektive vylepšovat pro konkrétní aplikaci, popř. konkrétního zákazníka (pomocí plniv nebo chemických aditiv). Takto lze upravit například elektrickou nebo tepelnou vodivost či adhezi.

Nevýhody silikonu

  • nedostatečná odolnost vůči řadě organických rozpouštědel a silným zásadám
  • slabá odolnost minerálním olejům a mazivům
  • nedostatečná odolnost vůči dlouhodobému působení přehřáté páry
  • vysoká pořizovací cena tohoto materiálu je důsledkem náročné a nákladné výroby

Kde a proč jsou silikony zakázány**

Ve specifických provozech automobilek – při výrobě plastových dílů, také způsobuje degradaci ploch u forem z nástrojové oceli. Vlivem dlouhodobého používání silikonových čistidel či mazadel dochází k plošnému narušení povrchu. Materiál nástroje či formy se stává porézní a ztrácí požadované vlastnosti. Při otevření formy a vyhození dílu má výsledný výlisek nevyhovující kvalitu povrchu. Silikon také reaguje s určitými druhy plastů, takže se výstřiky „slepují“ s formou. Kontakty, které jsou vystaveny styku se silikonem, jsou nevodivé.

*) Zdroj: Wikipedia **) Zdroj: Bc. JAKUB SKÁCEL, Diplomová práce „Standardizace procesu nakupování“ (v automobilovém průmyslu), VUT v Brně, 2009.

Produkty z článku