David Bíla: V GUMEXU pracuji už 21 let

V současné době vnímáme častější obměnu zaměstnanců, svižný pohyb uchazečů na pracovním trhu i vyšší počet zaměstnavatelů v životopise jako důkaz pružného profilu jednotlivce. Personální ředitelka firmy GUMEX Jana Lagová si naopak u dlouhodobých kolegů cení jejich větší loajality, ochoty a soucítění s firmou. Když je potřeba udělat něco navíc, věří, že to budou právě oni, kteří s firmou zažili dobré i zlé, a není potřeba je dlouze přesvědčovat o nutnosti i nepopulárních kroků. A právě o tom si v roce 2017 povídala s vedoucím skladu ve Strážnici Davidem Bílou.

Davide, patříš mezi ty zaměstnance, kteří byli u prvopočátku historie naší firmy. Jak tě napadlo nastoupit právě k nám?
Když mě kdysi předjelo vaše první malé nákladní auto Mazda s logem GUMEX, našel jsem si v katalogu adresu v zemědělském družstvu, přišel do skladu a jako prvního jsem viděl Miru Lagu, jak skládá gumy. Jednatel mě zde nechal týden pracovat na zkoušku. Mezitím firma dala inzerát na úřad práce a uchazeči přicházeli skladem. Jenže šli všichni přese mě, a já jim všem říkal, že místo je už obsazené. A tak si nechali mne. Zakladatel firmy pan Sedláček se to po dlouhé době ode mne na nějaké firemní akci dozvěděl a s chutí jsme se tomu zasmáli.

Pracoval jsi na pozici skladníka, teď už jsi od roku 2009 vedoucí skladu. Jaké to je, začínat s hrstkou kolegů a nyní sám velet skupině devíti podřízených skladníků?
Člověk se to musí naučit. Radši jsem si dříve vše udělal sám, než práci zadával druhým. Dříve mi to připadalo hloupé a nebyl jsem si jistý, že se na práci druhých můžu opravdu spolehnout.

Jaké vlastnosti by měl mít člověk, který chce řídit partu chlápků (aby ho vůbec respektovali)?
Měl by umět rozdílně jednat s lidmi podle jejich povahy. Jinak zadávám stejnou práci temperamentnějšímu kolegovi a jinak rozvážnějšímu, který potřebuje popostrčit. Někoho musím zbrzdit, občas zastavit zahálení a hlavně všem vysvětlit smysl úkolů, zejména u změn. Především jsem se to musel sám naučit přijmout, pochopit změny v organizaci práce.

1. V roce 1998 2. V roce 1999

Co podle tvých zkušeností dokáže nejúčinněji zlepšit pracovní náladu týmu?
Fajn atmosféra, kterou pro nás ve skladu vytváří rádio. Hraje od rána do konce směny a rádi si jej poslechnou i zákazníci, kteří oceňují výběr rockové stanice. Také je důležité dát klukům volnost, aby neměli práci stroze nalinkovanou, ale spíše prostor se rozhodnout a sami si moci rozdělit jednotlivé kroky práce. Zadám celkový úkol, ale nelpím na detailech jeho zpracování. Respektuji názory podřízených a chápu, že jim to může vyhovovat jinak než mně osobně.

Je něco, po čem se ti z dob začátku GUMEXU ještě stýská? Co lidsky či pracovně postrádáš?
Už to není ta pohoda, vyloženě kamarádský duch. Je to možná i tím, že zde máme další generaci 20letých kluků. Nemají společné zájmy, logicky má padesátník a člověk po škole jiné starosti, uznává jiné hodnoty. Chtěl bych, aby si více vzájemně pomáhali, a to jsou věci, které šéf těžko může nařídit. Na tohle se ale teď můžu zaměřit víc a věřím ve zlepšení.

A co ti naopak přináší v práci radost? Co tě nadchne i po více než dvou desetiletích práce mezi podobnými regály, produkty, procesy?
Když vše dobře funguje, když věci jdou tak, jak mají. Jede to a nejraději mám stav, když o nikom nic nevím, což znamená, že nevznikl problém, zádrhel. Mám rád, když člověk pracuje samostatně, řekne, že je to hotové. Vlastně zde mám lidi, po kterých nemusím práci kontrolovat. A z toho mám radost a příjemný pocit dobře fungujícího oddělení. Jani, za posledních 10 let jsme spolu kromě jednoho přehmatu měli vždy šťastnou ruku a vybrali velmi rozumné a šikovné lidi.

3. V roce 2008 4. V roce 2016
 

Vědí tvoji skladníci, čím tě zaručeně potěší nebo naopak rozčílí?
Oni se radují, když si ze mě dokážou udělat srandu, což se jim nedávno opravdu povedlo. Na dálku mi vypínali dálkovým ovladačem monitor, a vždy když jsem začal hlásit chybu na našem IT oddělení, tak jej zapnuli. To se opakovalo pětkrát a připadal jsem si jako blbec. Tak z toho mého dopálení měli radost a všichni jsme se zasmáli. A já mám naopak radost, když mi žádný ze skladníků-fotbalistů v neděli večer nevolá, že je na pohotovosti. Už bylo mnoho takových nedělních zpráv o úrazu.

A co zákazníci? Změnili se také nějak v průběhu let?
Na samém začátku byla doba volnější, nevyžadovala se taková přesnost v množství zboží. Dnes když přijde zákazník do skladu, nabídneme například o něco delší kus hadice, ale on to často nepřijme. Chce jen předepsané množství a odvolává se na finanční nařízení své firmy.

Přemýšlel jsi někdy o tom, jak bude centrální sklad GUMEXU ve Strážnici nebo skladovací systém v naší firmě všeobecně fungovat v příštích dvaceti letech?
Obecně ano, ale technologie IT jdou tak rychle dopředu, že si to netroufnu odhadnout. Nyní naši práci ovlivnila automatická fakturace, která právě přešla na skladníky, a museli přijmout tuto velkou zodpovědnost. Zvládli to a moc si toho vážím.

Máš jako lidé v mnoha profesích to nutkání, když přijdeš někam do obchodu, pátrat také po tom, jaký zde mají sklad, jak mají zboží uspořádáno, a porovnávat to případně s naším systémem uskladnění zboží?
Ano, přesně tohle mám. Všímám si celkového uložení zboží a manipulační techniky, pomůcek. Už mnohokrát jsem se inspiroval. Sklad je již dlouho předělán tak, aby nejprodávanější zboží bylo skladníkům nejlépe dostupné.

Čím se zabýváš ve svém volném čase? Jaké máš koníčky a zájmy?
Mám už dospělého pracujícího syna a k tomu na zpestření 4,5letého chlapečka, ale oba s jednou manželkou! Rád sleduji sport v televizi, fotbal. Možná i kvůli tomu jsem vždy pro přijmout fotbalistu nebo člena kolektivního sportu. Je to týmový hráč. Při nedávné rozsáhlé opravě střechy mi pomáhala i spousta kolegů z práce, nejen ze skladu, a to vážně potěší.

Když tě tady mám tak tváří v tvář, nedá mi to, abych se nezmínila o tvé majestátní postavě. Jistě máš rád dobré jídlo a pití. Čím tě člověk nejlépe uctí, anebo co třeba ty osobně rád pro své přátele vaříš?
Rád griluju, třeba krkovičku či lilek. Nebo jsem griloval sumce, na kterého jsem spotřeboval kromě koření ještě pět citronů.

David Bíla (* 1974)
Vystudoval SOU stavební v Brně. Před nástupem do firmy GUMEX pracoval 2 roky ve firmě KM Beta (výrobce střešní krytiny) jako dělník u pásu a poté necelý rok u Pozemních staveb ve Zlíně jako řidič nákladního auta. Je ženatý a má dvě děti. Na přední místo řadí rodinu, přírodu, baví ho kulturní akce i setkávání se s lidmi.